MVČR - Jaroslav Mráz

Jaroslav Mráz, vrchní ředitel sekce pro informatiku a e-government MVČR

Představil byste na úvod vaši organizaci?

Sekce informatiky a eGovernmentu je jedním z úseků ministerstvu vnitra. Naše kompetence je poměrně velká a rozsáhlá, v přímé podřízenosti mám zhruba 250 lidí a pracuji s ročním rozpočtem zhruba jedné miliardy korun. Z hlediska fungování jde jak o koncepční a analytické činnosti, tak o zajištění realizace významných projektů, ale např. i o zajištění provozu interního IT. Pokaždé jde o trochu jinou činnost, ale v každá z nich se týká služeb IT. Z pohledu zaměření či specifikace služeb IT lze říci, že zabezpečujeme provoz centrálních informačních systémů jako např. evidence obyvatel, provoz celostátní telekomunikační sítě pro potřeby policie a hasičů, chod interního IT a řešíme projekty, které jsou spojené s elektronizací veřejné správy jako je například CzechPoint.

Jakou roli hraje ve vaší organizaci IT?

Na můj vkus až příliš významnou. Jinými slovy, dnes jsme na IT až extrémně závislí, ať už jde o zpracování spisů, chod ekonomických činností až po zpracování rozsáhlých agend, které jsou podporovány právě IT technologiemi. Sem lze zařadit například evidenci obyvatel, nebo otázku již zmíněné elektronické spisové služby nebo některých policejních systémů.

Můžete popsat svou roli při zajišťování služeb IT?

Jsme jak gestorem pro oblast informatiky v resortu MV, tak nám přísluší role vedení projektů, což znamená uskutečňovat podle přiděleného rozpočtu určité projekty. Samozřejmostí pak je naše třetí role, a sice provozování rozsáhlých informačních a komunikačních systémů.

Přiblížil byste našim čtenářům složitost vašeho IT?

Jaké měřítko máte na mysli? Podle čeho byste chtěl charakterizovat složitost našeho IT?

Řekněme, zda máte centrální systém, distribuovaný, heterogenní…?

Na každou z těchto otázek a další, kterou byste položil, bych vám musel říci ano. Našich systémů je samozřejmě mnoho. Máme totiž jak centrální systémy, tak decentralizované a distribuované. Máme systémy postavené na platformách Microsoftu, máme projekty, které fungují na platformách Linuxu, Oraclu, Informixu. Je to obrovská všehochuť.

Chod IT zajišťujete vlastními silami, nebo i nákupem služeb od externích firem? Mají u vás šanci i lokální dodavatelé?

V resortu Ministerstva vnitra ČR se oba způsoby kombinují. To znamená, že si IT částečně zajišťujeme vlastními lidmi, a na část služeb či projektů nakupujeme externí zdroje. Co se týče podřízené složky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, zde je situace zcela obdobná, část řešíme sami, část nakupujeme. Průběh nákupů podléhá zákonu o veřejných zakázkách, a proto také podle něj postupujeme. Samozřejmě, že některé nákupy, zvláště komodit, jsou centralizované. Některé nákupy jsou ale naopak decentralizované, protože nemá smysl je příliš řešit centrálně. Jde zejména o nákupy komodit, to jest věcí, které jsou shodné a mají takový charakter, že nevyžadují žádné specifické dodací podmínky, čemuž se IT v poslední době velmi blíží.

Jaký typ dodavatele má šanci ve výběrovém řízení uspět jak na větší systém, tak na menší subdodávky, třeba pro policejní služebnu v okresním městě?

Dnes jsou naše tendry a zakázky koncentrovány do úrovně krajských měst a nikoli níže. Pro nás jde o záležitost úrovně zakázky a požadavků na úroveň dodávané služby. Pokud jde o rozsáhlý a složitý systém, tendr musí dodávat někdo, kdo je schopen garantovat, že systém bude fungovat, má určité reference a tým lidí, který je schopen jej udělat. Na druhou stranu, když se budeme bavit o komoditách, jakými jsou notebooky, tiskárny, stolní PC, monitory apod. zde je pro nás rozhodujícím kritériem cena. Zatímco v prvním případě vyžadujeme zkušenost, kvalifikaci a zázemí, u druhého případu jde o komoditu, kterou může dodat téměř kdokoliv, pokud nabídne nejnižší cenu.

Existují nějaké požadavky na jiné vlastnosti dodavatele? Jednou věcí je dodat komoditu typu tiskárny, kde k úniku informací dojít prakticky nemůže, na druhou stranu pečovat o LAN na okresním městě asi bude něco jiného?

Jistě. Například LAN si spravuje sami, třeba dálkově, a dokupujeme si jen techniku. Ta má záruku, která se vztahuje na jednotlivé prvky dodávky. Opět je pro nás rozhodujícím kritériem cena. Technické parametry v oblasti kancelářské práce celou věc příliš neovlivňují. V případě, že se vyskytne vada, řešíme ji v rozsahu záruky. Obezřetně však musíme přistupovat například k otázce výměny paměťových médií, tento režim je řešen samostatně.

Máte jiné specifické požadavky na dodavatele IT?

Jak jsem již uvedl, vše je dáno zákonem o veřejných zakázkách, který říká, že aby se dodavatel mohl účastnit v tendrech do státní správy, musí být bezúhonný, nesmí být v konkurzu a musí splnit ještě nějaké další požadavky, které jsou tímto zákonem dány. Pokud dodavatel naplní kvalifikační předpoklady tohoto zákona, snažíme se nemít na něj nějaké další požadavky, snažíme se o maximální otevřenost a nediskriminační přístup. Opět ale rozhoduje primárně cena.

Spolupráce s vašimi partnery je omezena na jednorázovou dodávku, nebo je spíše dlouhodobá?

Na dodávky některých komponent máme uzavřeny rámcové smlouvy, máme vybráno zhruba pět klíčových partnerů a mezi ně rozdělujeme jednotlivé zakázky podle potřeby.

Kde vaše veřejné zakázky a výběrová řízení zveřejňujete?

Na Centrální adrese, což je informační systém o veřejných zakázkách provozovaný Českou poštou a samozřejmě na webu ministerstva vnitra.

Kdo nakonec rozhoduje při výběrovém řízení na ministerstvu?

Při výběrovém řízení rozhoduje zadavatel, což je osoba, která je jmenována dle případu či zakázky, která se řeší.

Přistoupil byste na totální outsourcing, převedení vašich informačních infrastruktur do cloudu apod?

Proč se ptáte na cloud?

Všichni (výrobci) o něm dnes hovoří, mne zajímá, jak jsou tento buzzword ochotni přijímat zákazníci.

Myslím, že na cloud nejsme ještě zcela zralí. Trend zde sice je, avšak není mentálně průchozí na všech stupních řízení, mám-li být upřímný. Jinými slovy, ztotožnit se s tím, že je IT provozováno v Irsku nebo Holandsku, je pro řadu lidí stále ještě složitý problém. Osobně tento fenomén za příliš veliký problém nepovažuji, protože se stává globálním, a pro velké množství agend dokonce vidím cloud jako možnost zcela rutinní záležitosti. V první řadě jde, z mého úhlu pohledu, o zcela mentální záležitost přijmout cloud jako způsob poskytování IT služeb.

Většina šéfů IT, kteří nám už odpověděli, však sdělili, že do cloudu by v žádném případě nešli…

Jistě, protože se mění vztah zákazníka a dodavatele, a tak se možná bojí o práci.

Kdyby tedy existovaly dostatečné garance, byl byste ochoten připustit, že cloud je dobrým východiskem pro provoz o klíčovou infrastrukturu i data, a přitom ani netrval na jejich umístění na území České republiky?

Opravdu myslím, že na něco takového nejsme připraveni především mentálně, ale i po právní stránce.

Kdyby byly záruky nevím jaké, stokrát jištěná smlouva čímkoliv, nejsme ochotní připustit myšlenku, že budeme mít svá data někde v zahraničí, v takovém případě ani smlouva, ani garance, nikoho nepřesvědčí.

Trendy v IT samozřejmě sleduji. Tak, jak si myslím, že pro dodavatele IT dříve byli logickým partnerem IT pracovníci, kteří s nimi diskutovali, co chtějí a nechtějí, bezpochyby nastává období, kdy partnerem pro kteréhokoliv dodavatele pro vyjednávání by neměl být „ajťák“, ale finanční ředitel. Tlak na snižování nákladů zde jednoznačně bude. To znamená, že kdokoliv přijde s rozumným nápadem, jak snížit náklady spojené s dodávkami IT služeb pro výkon veřejné správy, určitě bude mít šanci.

Nakupujete i přímo od výrobců, nebo od distributorů? Znáte distributory?

Myslíte tím přímé dodávky? Vše u nás opět funguje na základě výběrových řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Pokud jej vyhraje řekněme IBM, pak nám dodává přímo. Existují však dodávky, které jsou svým rozsahem a významem menší, jde o čistý přeprodej, a v takových případech jde jen o to, kterou značku a za jakou cenu uchazeč zboží nabídne.

Samozřejmě, že některé distributory známe. Přímo od nich však nebereme, to není naše strategie.

Prozradil o sobě:

Jaký používáte počítač?
V práci služební Toshibu, doma Apple.

Víte, jakou mají velikost pevného disku?
Ne. A velikost paměti? Ne.

Webový prohlížeč?
V práci MS Explorer, doma Safari.

Telefon?
iPhone.

Oblíbená značka automobilu?
Mercedes.

Oblíbený nápoj?
Pivo.

Oblíbené jídlo?
To je dlouhá řada. Vyhrává ale krkovice na grilu.

Oblíbený sport?
Už ani nepamatuji, kdy jsem sportoval naposledy. Jinak samozřejmě fotbal.

Hudba, hudební skupina?
Něco tvrdšího.

Něco neoblíbeného?
Byrokracie.