Petr Sichrovský z IBM – Cloud je příležitostí i pro partnery

Čím se zabývá divize Global Technology Services a jaké je její propojení s dalšími částmi IBM?
Služby jsou pro IBM jednou z nejdůležitějších oblastí, která zároveň prochází neustálým vývojem a růstem. Vychází ze skutečnosti, že většině zákazníků už nestačí dodat hardware a software, o nějž by se měli sami starat. Potřebují a především chtějí komplexní dodávku, která vyřeší jejich problém, nikoli pouhou dodávku technologií podle specifikací. Z tohoto principu je na služby kladen stále větší důraz.

IBM je organizací, která tento trend na trhu cítí a vnímá. Divize služeb nevzniká nyní, existuje už dlouho, nicméně se očekává a trh ukazuje, že bude dále akcelerovat. IBM rozhodně služby prosazuje jako jednu ze svých klíčových priorit. IBM Global Technology Services je jednou ze dvou servisních divizí IBM a zabývá se především řešeními zákaznicky šitými na míru, především v oblasti infrastruktury. Dále se zabývá komplexním převzetím zodpovědnosti za IT a je nositelem know-how outsourcingu IBM. Třetí klíčovou částí IBM GTS je poprodejní podpora našim zákazníkům, jde o naplnění výrazů „servis“, „maintenance“, které IBM GTS garantuje.

Druhou servisní divizí je poté IBM Global Business Services, která se zabývá oblastmi jako procesní nebo obchodní strategie.

Jak spolupracujete se svými obchodními partnery a jaký druh obchodních partnerů vyhledáváte?
Obchodní partneři jsou pro činnost Global Business Services velmi zajímavým doplněním našeho pohybu na trhu a partneři jsou pro nás velice důležití. IBM je nositelem klíčového know-how, jak technologického, tak v oblasti poskytování služeb. Role partnerů je nicméně velmi důležitá. Pomáhají nám totiž doplnit pracovní týmy, abychom dokázali nastartovat a nabídnout zákazníkovi komplexní tým pro řešení náročných a dlouhodobých projektů. V tomto ohledu je IBM unikátní, a proto s námi řada partnerů ráda spolupracuje. Vybíráme si především partnery, u kterých je šance na dlouhodobou spolupráci. Umíme totiž nabídnout partnerům přístup k řešení tak složitých problémů, k jakým by se sami nedostali. Oni na druhou stranu doplní náš tým dalšími odborníky, což zákazník ocení a tento přístup je prospěšný pro všechny zúčastněné strany.

Znamená to, že přibíráte i lokální partnery, kteří se od IBM mají šanci něco naučit?
Ano, přibíráme z velké části právě lokální firmy. Pro komplexnost zákaznických řešení na míru spolupracujeme s partnery od typu stěhovací firmy až po systémového integrátora. V případě stěhovací firmy může jít například o přesun většího technologického celku.

Záleží na velikosti partnera? Může jít i o pouhých několik odborníků, špiček v oboru?
Určitě. Spolupracujeme s řadou českých firem, které se bez ohledu na velikost etablovaly na trhu a IBM tak může jejich znalosti ocenit a zapojit je do svých projektů. Právě proto máme společné nabídky pro zákazníky. Jsme schopni nabídnout vynikající úroveň znalostí a zkušeností, nicméně rádi oceníme i ostatní subjekty, které jsou odborníky na velmi úzce zaměřené oblasti. Společně s nimi tvoříme týmy tak, aby zákazníci dostali to nejlepší, co se získat dá.

Mohl byste přiblížit výsledky vašeho posledního průzkumu mezi CIOs? Co chtějí? Co zákazník požaduje? Existuje vůbec v segmentu SMB instituce CIO, šéf informatiky? Nebo jeho roli přebírá ředitel, majitel, finanční ředitel apod.?
IBM provedla celosvětový průzkum u tří tisíc šéfů IT, tedy CIOs, napříč všemi odvětvími. Jsme rádi, že tento průzkum máme k dispozici. Přináší velkou kredibilitu, zejména v očích ředitelů IT. Do průzkumu navíc přispěla i střední Evropa a Česká republika, takže je relevantní i pro náš region. Skutečně nás zajímala otázka, jaké jsou priority a pravomoci ředitelů IT. Z jiného průzkumu, zaměřeného na ředitele firem, tedy CEDs, který rovněž zastřešovala IBM, jsme zase měli jasně definované názory této skupiny.

Z obou průzkumů vyplynul jasný posun v chápání IT a jeho role ve firmě. Ředitelé firem (CEO) dříve nenahlíželi na roli IT ve firmách stejně, jako jejich podřízení, ředitelé IT (CIO), a nevnímali stejným způsobem, jaký má IT podíl na byznysu. Letošní průzkum však ukazuje, oproti předchozímu z roku 2009, jasný posun. V dnešní době jsou tři nejvyšší priority CEO ve srovnání s CIO stejné. Můžeme diskutovat o jejich pořadí, avšak vidíme jasný posun IT od správy počítačů k integrální součásti celkové strategie firmy.

Řada firem vidí jasný smysl ve skutečnosti, že když budou IT využívat skutečně efektivně, ať už jde o systémové nástroje nebo o práci s daty, může jim to přinést obchodní výsledky, pomoci zviditelnit se na trhu a vymezit svoji pozici vůči konkurenci. Jde o jednoznačný posun ve prospěch IT a jeho významu v organizaci. Lze říci, že z průzkumu vyplývá i posun v názoru ředitelů IT od virtualizace ke cloudu, i ocenění aktivit IBM v cloud computingu a zvládnutí obrovského množství dat, která se množí téměř nekontrolovatelnou rychlostí. Dá stále větší práci tato data udržet pod kontrolou a poskytnout byznysu a rozhodovacím procesům ve firmě data ve zpracovatelné a stravitelné relevanci tak, aby bylo možno firmu někam směrovat. Toto dnes vidíme jako hlavní imperativ a strategii, kudy povedou kroky ředitelů IT v nejbližší budoucnosti.

Nebojí se ředitelé IT cloudu, že přijdou o svoje IT hračky, nakonec o práci?
Ředitelé IT, kteří jsou vizionáři, určitě budou v cloudu hledat nové možnosti, nástroj budoucnosti. Konzervativnější typy firem budou v cloudu naopak vidět nepřítele a jejich CIO se ho budou bát, budou se bát ztráty vámi jmenované hračky i práce. V průzkumu IBM zazněly všechny tyto názory, jak obavy, tak pohled vizionářů-pionýrů trendů v IT. Jedním z hlavních argumentů, který akceleruje diskuzi o cloudu a rychlost jeho přijímaní, je otázka bezpečnosti. Tím se pomalu dostáváme k otázce veřejného a privátního cloudu. Myslím si, že uvidíme, jak větší organizace, které si to mohou dovolit, půjdou do privátního cloudu. Je to otázka několika let a cloud se stane naprostou samozřejmostí. I ti, kteří jsou dnes spíše proti a tvrdí, že cloud není řešením pro jejich typ organizace, třeba i pod vlivem negativní motivace ztráty oné hračky, nakonec na reálných ukázkách uvidí, že jde o budoucnost, která se zastavit nedá. Cloud je v podstatě jediný způsob, jak IT dále zefektivňovat. Velké organizace budou přece jen k této problematice přistupovat jinak, protože pro ně existuje alternativa privátního cloudu.

Oproti tomu pro malé organizace není privátní cloud tím nejefektivnějším řešením. Pokud budou chtít skutečně svoje IT zefektivnit, měly by se orientovat na cloud veřejný a nenakupovat si servery do pomyslného šatníku se špatným chlazením, kde mají nouzově zabudovaný rack. Bude pro ně mnohem efektivnější nakoupit si právě teď na tři hodiny takovou konfiguraci serveru s parametry a se vzdáleným přístupem, který jejich aktuální potřeby plně a především jednoduše uspokojí. Takto se budou pomalu a postupě měnit přístupy a myšlení jednotlivých organizací nezávisle na odvětví a velikosti.

Co si představit pod Business Analytics Optimatization (BAO) a jaký je reálný přínos pro firmy?
Ředitelé IT vidí za poslední dekádu enormní nárůst dat. Zdvojnásobení objemu dat na světě se dnes měří na hodiny. Z objemu dat se dnes stává doslova strašák. Manažeři IT jej neumějí uchopit. Ve výše zmíněném průzkumu dvaačtyřicet procent manažerů tvrdí, že každý týden učiní minimálně jedno rozhodnutí podle neúplných nebo dokonce nesprávných informací. Čistě proto, že úplné informace nejsou schopni získat, přestože vědí, že v systému jsou. Třetina manažerů pak přiznává, že rozhodnutí přijímají spíše na základě zkušenosti a osobních preferencí, než na základě přístupu formálně zpracovaných dat, ke kterým se nedostanou kvůli jejich přílišnému objemu.

BAO, Business Analytics Optimization, je metodologií, nástrojem, který je schopen zajistit, aby relevantní lidé měli relevantní data a jen v takovém množství a čase, kdy je potřebují k přijetí rozhodnutí. BAO je v podstatě nový způsob, jak řídit firmu v dnešním informačním světě, kde jsou vedoucí pracovníci daty buď přetíženi, nebo nepostiženi, protože se jimi nechtějí nechat zavalit. BAO dává prostor k vytvoření takové informační vrstvy nad daty, jakou daný člověk ve firmě v danou chvíli právě potřebuje. Navíc je možno brát na zřetel, jakou část byznysu řeší, kde se ve firemní hierarchii pohybuje a řadu dalších proměnných. Přesně takové informační profily umožňuje BAO poskytnout.

Jak stavět moderní datová centra?
Moderní datová centra někdy označujeme v IBM chytřejšími datovými centry. Při jejich návrhu stojíme na začátku procesu jejich výstavby, kdy zadavatel zadá svoje požadavky architektům, projektantům, stavebním firmám. Už zde se potkáváme s prvním možným úskalím, a tím je nezkušenost architektů a stavbařů s podobnou problematikou. Je potřeba zapojit do řešení datového centra už od začátku odborníky na IT, ať už z IBM nebo z jiné organizace, která tomu rozumí. Zejména napájení, příkon, ale také klimatizace a chlazení musí naplnit náročné požadavky budoucnosti.

Máme dnes řadu instalací, kde zákazníci mají buď datové centrum, nebo něco, co jím můžeme nazvat, třebaže parametry nesplňuje. Největší potíže jsou právě s napájením a klimatizací, skříně nemohou plně osadit servery, mají jen 50–60procentní osazení. Přitom v okamžiku výstavby se dimenzování zdá být v pořádku. Je proto důležité pracovat se škálovatelnými a modulárními technikami tak, abychom mohli plně využít hardware s vysokou hustotou, datová centra maximálně vytěžovat i do budoucna a nebáli se přitom, že nebudou za nějaké dva roky splňovat požadavky.

Jaký druh partnerů pro spolupráci hledáte?
Hledáme nejen my, ale také nás hledají naši partneři. Jde o požadavky zákazníků na trhu a měnící se komplexita řešení na trhu. Z toho vyplývá i ono hledání. Můžeme mít jak dlouhodobé partnery, tak partnety nové. U dlouhodobých partnerů už víme, co od nich můžeme čekat, už jsme s nimi seznámeni. Může přitom jít jak o větší firmy, tak o malé, avšak s unikátními kompetencemi.

Hledáte spíše nové, nebo se snažíte přetáhnout někoho svojí konkurenci? Česká republika je přece jen malá a všichni znají všechny. Na tom, že všichni znají všechny, je bezpochyby kus pravdy. To ale samozřejmě nebrání novým partnerům, aby vznikali a ucházeli se o spolupráci s námi. Rádi se seznámíme se všemi, abychom věděli, na co se můžeme spolehnout, a pak s nimi také rádi budeme dlouhodobě spolupracovat. Převážně pracujeme s partnery, se kterými už máme zkušenost ze společných projektů a víme, co se dařilo a co zákazník ocenil.

Určitě nejde o to přetáhnout nějakého partnera od konkurence. Nic totiž není jednobarevné a partneři nespolupracují jen s jedním výrobcem, velmi často jsou totiž partnery více dodavatelů.

Co musí partner splňovat?
Musí mít dostatek zdrojů, které je schopen na projekt s IBM uvolnit, musí mít patřičné znalosti, kterými zaujme na trhu především v takové problematice IT, která se na trhu právě řeší. Nemalou roli hraje také kredibilita a důvěra.

IBM si nedávno připomněla 100 let od svého založení. Je v ČR něco, čím se nemůže pochlubit každá z poboček IBM?
Česká pobočka IBM bezpochyby patří k jedné z nejvýznamnějších poboček v regionu. Toto ocenění si zasloužila v minulosti už několikrát. IBM to vnímá a oceňuje a podle toho také investuje jak do regionu, tak do České republiky. Například v roce 1995 zde bylo otevřeno výzkumné centrum pro rozpoznávání lidské řeči. Nebavíme se tedy jen o vytěžování obchodních příležitostí, ale o tom, jak zapojit a vytěžit i české mozky. Oceňujeme proto skutečnost, že IBM naši kapacitu využívá a zapojuje i české experty do svého celosvětového výzkumu.

Dalším příkladem je otevření mezinárodního servisního střediska IBM Delivery Center v Brně v roce 2003. Toto centrum poskytuje služby více než 700 klientům z celého světa v téměř 20 jazycích. Snad posledním důkazem významu České republiky v rámci naší korporace je otevření centrály IBM pro střední a východní Evropu v roce 2008 v Praze. Toto vše je důkazem, že IBM skutečně umí využít nejen tržní příležitosti, ale i potenciál našich chytrých lidí v oblasti svého celosvětového výzkumu a vývoje. Česká republika má v rámci IBM skutečně vysoký kredit.

Jaké to je se z pozice generálního ředitele Xeroxu objevit v čele technologických konzultantů IBM?
Generálního ředitele v Xeroxu jsem dělal necelých sedm let. Principy, jaké stojí za IBM Global Technology Services jsou velmi podobné a mně blízké. Byznys obou společností není sice shodný, je odlišný, avšak právě servis a služby, což je jedním z pilířů Global Services v IBM, byl i jedním z hlavních nástrojů Xeroxu, jak získat spokojeného zákazníka formou kvalitních poprodejních služeb, splňujících nejnáročnější SLA (Service Level Agreement, dohoda o úrovni poskytovaných služeb). Dále je IBM GTS nositelem outsourcingu, což je opět strategická oblast, kterou Xerox v posledních deseti letech velmi intenzivně rozvíjel. V podstatě jde o mentální krok k tomu, aby byl člověk schopen outsourcing vůbec nabízet a poskytovat, překlopit myšlení z dodávky zařízení a začít se zákazníkem vyhodnocovat SLA.

Tento přístup byl u Xeroxu jasně zaveden a funguje, stejně tak v IBM GTS, je zde tedy řada podobností. V mé nové pozici je však zapotřebí pomyslně nasadit jiné zákaznické boty a přemýšlet trošičku jinak. Je potřeba vcítit se do toho, jak zákazník vnímá IBM GTS, a jaké je zapotřebí učinit kroky k tomu, aby zákazník od nás dostal, co očekává. Přechod v byznysu vidím jako velmi přirozený, liší se jen komplexita obou organizací a s tím spojená administrativa. To už je však záležitost každého přechodu do jiné organizace.

Co pro Vás znamená prezentace v Reseller Magazinu?
Prezentace IBM GTS v Reseller Magazinu je pro mě zajímavou a vítanou příležitostí. Je to šance, jak partnerům, kteří s námi doposud nespolupracovali, přiblížit infrastrukturní projekty a přiblížit jim divizi služeb, kterou dosud třeba tolik nevnímali.

Prozradil o sobě

Jaký používáte počítač?
Lenovo ThinkPad T410.

Velikost jeho pevného disku?
Nevím. Věděl jsem to ale, když jsem jej přebíral.

Velikost jeho paměti?
Také nevím, nevěděl jsem to ani v okamžiku převzetí.

Procesor?
Intel.

Webový prohlížeč?
Mozilla a MS Explorer.

Telefon?
Nokia.

Oblíbená značka automobilu?
To by byl dlouhý seznam, ale nejspíše Audi.

Oblíbený nápoj?
Neperlivá voda a víno.

Oblíbené jídlo?
Smažený sýr.

Oblíbený sport?
Golf a kolo.

Hudba, hudební skupina?
Rocková hudba.

Něco neoblíbeného?
Lidé, kteří se neumějí ovládat.