Zobrazovací jednotky

Do minulého roku všichni vstupovali relativně optimisticky, ale jeho průběh v řadě komodit ukázal, že ten, kdo optimistou byl, byl jím neoprávněně. Na druhou stranu, oblast zobrazovacích jednotek a zvláště monitorů, už má stejně období závratných růstů za sebou.

Jak vypadal minulý rok

David Šedina, Samsung: „V roce 2008 se prodalo 852 tisíc kusů, a v roce 2009 719 tisíc kusů, což je zhruba 16% meziroční pokles. Z hlediska meziročního srovnání čtvrtletí je vidět, že v kusech v prvním kvartále 2009 versus 2008 došlo pouze k pětiprocentnímu poklesu, ve druhém už ale k 17, ve třetím k 13 ve čtvrtém dokonce k 23%. Pokud se navíc podíváme na meziroční porovnání v hodnotách, potom první kvartál klesl o 28 %, druhý o 40 procent, třetí o čtvrtinu a čtvrtý dokonce o 42 %. Hodnotový pokles činí 35 až 36 %, pokles v počtu kusů byl 16 %, takže jde o propad poměrně velký."

Jaké byly důvody, proč došlo k tomu, že ve čtvrtém kvartálu, který byl vždy baštou obchodu, se ještě prohloubila krize?

Jiří Dubina, MMD: „Oněch 720 tisíc kusů, které se v Česku prodaly v loňském roce, je dokonce méně než v roce 2005. Výsledky v roce 2005 byly dokonce asi o 80 tisíc vyšší, než v loňském roce. V letech 2008, 2007 a 2006 se prodalo vždy přes 800 tisíc monitorů. Ve čtvrtém kvartálu 2009 došlo i k nedostupnosti určitých modelů. U výrobců, kteří dodávají do firemního (B2B) prostředí, nedošlo k vypsání tendrů a k pozdržení státních zakázek. Malé tendry byly jen řádově v tisících. Všichni navíc čekali na Windows 7 a externí monitory byly „sežrány" „notebooky."

Matúš Výbošťok, BenQ: „Měli jsme trochu problémy s tím, že byl nedostatek zboží, ale oproti roku 2008 zaznamenali růst. Firmy ale šetřily, kde se dalo, a odstoupily od větších projektů."

Z lídrů trhu zde měl být ještě zástupce Aceru (omluvil se několik minut před zahájením KS), proto jsme se zeptali už jen Penty CZ, která zastupuje specializovanou značku ELO. Zde věc vypadá trochu jinak, než jaký je hlavní proud.

Jiří Černoch, Penta CZ (ELO): „Zde se sice bavíme o statisících kusech za rok, u nás (ELO) však spíše o tisících, protože jde především o specializované dotykové panely. I nás zasáhl nedostatek zboží. Byla zavřena jedna fabrika v Indonésii, což se projevilo hlavně ke konci roku. Některé naše projekty se proto posunuly, přesto jsme narostli."

To tedy také znamená, že u specializovaných zobrazovacích jednotek se neprojevil vývoj, který by nějak vedl do záporných čísel.

Pohled na loňský rok z hlediska prodejce

Oproti minulému roku jsme pozvali i zástupce resellera. Jaký byl tudíž rok monitorů z pohledu prodejce, v tomto případě společnosti Kinetik?

Ivo Frič, Kinetik (reseller): „Kinetik není standardní prodejce IT. Jsme totiž firma, která vždycky dodávala do reklamní branže. Od začátku jsme prodávali Apple a zásobovali reklamní studia, DPP, vydavatelské domy, nyní dodáváme systémy pro tzv. digital signage a jiné reklamní nosiče. Pohled na trh bych rozdělil na dvě části. V klasickém, objemovém prodeji IT, mohu souhlasit s ostatními kolegy. V oblasti DTP však došlo s nástupem technologií LCD k rapidní obměně monitorů. Navíc, na trhu DTP je stále velkým hráčem Apple, který má velmi kvalitní počítače, které mají monitor už vestavěný. V DTP studiích zjistili, že jim na většinu produkce tento typ počítače stačí, a samostatné monitory proto moc nekupují, kromě nějakých opravdu grafických top pracovišť apod. V oblasti digitální reklamy tedy došlo k velkému boomu zobrazovačů LCD, především v roce 2007 a 2008. Avšak rok 2009 už byl v útlumu především proto, že do reklamy netekly investice. Celkový peněžní objem naší firmy ale zůstal zachován, došlo jen k velkému přelivu ze standardních technologií do segmentu LED. Kdyby nebyla krize, trh by pro nás vypadal úplně jinak, protože sice bylo nastartováno, ale nebyli investoři."

Jiří Dubina, MMD: „Doplnil bych, že tento trh zůstal objemově stejný, protože v roce 2008 to bylo necelých 3 tisíce displejů, zatímco za loňský rok jich bylo 3 300."

Prodej monitorů z hlediska produktové skladby

Co tvoří z balíku prodaných monitorů největší část? Jedna věc je technologická, druhá se týká úhlopříček.

Matúš Výbošťok, BenQ: „Monitory 22" činily asi polovinu, zatímco teď se to posouvá až na 24", 19" šly do pozadí."

David Šedina, Samsung: „Ve čtvrtém kvartálu se prodalo asi 170 tisíc širokoúhlých monitorů, avšak s poměrem zobrazení 4:3 jich bylo 56 tisíc, takže se stále ještě drží. Když vyjdu z celkového počtu prodaných kusů, 22" činí nějakých 66 tisíc, klasické 19" 53 tisíc, 20" monitory klesly skoro k nule. Zajímavý je sektor 23 a 24 palců, kterých se každých prodalo zhruba 20 tisíc. Monitory s úhlopříčkou 23" činí nějakých 22 tisíc, ale stále zajímavý je sektor 19" se zobrazovacím poměrem 4:3, lidé se k němu opět hodně vrátili. Je vidět i markantní posun v cenových hladinách, kdy ty nejlevnější do 150 eur tvoří pětinu."

Matúš Výbošťok, BenQ: „Celkově určitě došlo k nástupu podsvícení LED, ale nebylo to tak dramatické, jak jsme v předchozích letech očekávali."

Nedostupnost zboží

O nedostupností zboží už zde padla zmínka. Jak to tedy s ní bylo?

Petr Pavlíček, DCD Publishing: „Zákon ekonomie říká, že v době, kdy se bojuje o každý prodaný kus, mít nedostupné zboží popírá veškeré teorie Samuelsona, a dokonce snad i Karla Marxe. Tento stav se netýkal jen monitorů, ale úplně všeho. Máme za sebou diskusi na téma notebooky, tiskárny, a všude to bylo stejné. Může někdo tento paradox vysvětlit?"

David Šedina, Samsung: „Na konci roku 2008, kdy se začalo hovořit o krizi, továrny poměrně drasticky snížily výrobu. Fabriku pak zase neotevřete během týdne. Přitom se trh nevyvíjel až tak špatně, takže nikdo nebyl schopen na tuto situaci zareagovat."

Jiří Dubina, MMD: „U většiny monitorů se dnes používají stejné panely a ve chvíli, kdy fabriky přibrzdily produkci, se všichni zalekli, protože jim v posledním čtvrtletí 2008 zboží zůstalo na skladě, a proto předpověděli ještě méně. Navíc, ve finále přišel ještě boom notebooků, a proto panely chyběly, zvláště v úhlopříčkách 18,5" a 21,5"."

Nedostatek zboží tedy byl částečně způsoben optimalizačními procesy v prvním pololetí jako reakce na vývoj na trhu, ve druhém pololetí do toho pravděpodobně zasáhl i nedostatek materiálu, protože ten se částečně přesouval do výroby notebooků a televizí. Spousta výrobců televizí nebyla a doteď není schopna dodávat některé modely.

Petr Pavlíček, DCD Publishing: „Máme před sebou ještě jeden paradox, opět kdysi odhalený v Marxově díle Kapitál. Snižuje-li se nabídka na trhu, zboží je méně, a jeho cena roste. Co se ale stalo tady? Zmírnila se cenová válka?"

David Šedina, Samsung: „Zmiňoval jsem před chvílí, že spotřebitelské chování se posunulo a cenová pásma se ponížila na ta nejnižší. Cenová válka sice pokračovala, u nás to ale tak nebylo. Ve chvíli, kdy nebylo zboží, se začalo od třetího čtvrtletí až doteď zdražovat a zdražujeme neustále dál."

Matúš Výbošťok, BenQ: „Samozřejmě, cenová válka vždy existuje. My jsme začali zdražovat až teď."

Ivo Frič, Kinetik (reseller): „Dříve byl v cenách standardních televizí a displejů ve srovnání s profesionálními obrovský rozdíl, teď došlo k jejich srovnání. Nákupní ceny monitorů stagnují. Myslím že jakmile se trh oživí, k cenové válce opět dojde."

Jak se choval segment SOHO

Trh domácností v minulosti znamenal pro každého takřka nulový podíl na dodaném objemu. Stal se snad nakonec segment malých zákazníků rozhodujícím? Je snad SOHO tahounem branže?

Matúš Výbošťok, BenQ: „Ano, protože tendry se většinou zrušily."

David Šedina, Samsung: „Nebyly žádné velké tendry, zvýšil se prodej designových monitorů pro domácí spotřebitele."

Jiří Dubina, MMD: „Určitě došlo k posunu od B2B k domácímu uživateli v úhlopříčkách 18,5" a 21,5" s formáty 16:9, nicméně segment B2B stále pojme hodně. U nás to bylo více než 40 %."

SOHO, respektive spotřebitelský trh, se tedy vloni tahounem objemu stal. Střední a vyšší segment pak je cenově méně senzitivní, tzn., že v některých případech dává prostor pro kompenzaci v maržích.

Jak se chová vyšší segment trhu?

Pudy domácností jsou takové, že se potřebují na něco dívat, zatímco ve specializované oblasti je hlavním důvodem byznys, zefektivnění vztahu se zákazníkem. Jsou firmy do této oblasti ochotny investovat?

Jiří Černoch, Penta CZ (ELO): „V danou chvíli ostatní kolegy, kteří házejí desetitisíci, statisíci kusů, daleko více zajímá, jaká nabídka přijde z Číny a snaží se vyrovnat s tím, že to by nyní měla být jejich konkurence. Značka ELO byla oproti tomu vždy brána v kategorii dotykových technologií za mercedes. Spousta tendrů sice byla zrušena, odsunuly se dál, řada se jich ale uskutečnila, hlavně díky zahraničnímu kapitálu. Odsunutých a zrušených jich mohlo být 60 %, ale nějakých 40 % se uskutečnilo. Obracejí se na nás firmy, které dělají CNC stroje, mají průmyslovou výrobu, jestli bychom se nemohli domluvit, protože ony dělají spíše softwarová řešení."

Jiří Dubina, MMD: „V SOHO dochází k impulzivním nákupům, což v segmentu B2B vůbec není. Tam přemýšlejí dopředu, a když vidí, že výroba klesá atd., omezují své rozpočty. V oblasti digitálních displejů se trh rozděluje na dvě skupiny zákazníků, které se hodně vyprofilovaly. První skupina, která chce koupit co nejrychleji, nehledí na kvalitu, do budoucna, a vidí nízké náklady na nákup. Pak je zde velká skupina se zcela opačným názorem, dlouho přemýšlí, aby když už musejí investovat, vše dlouho vydrželo."

Změna proporcí prodejního kanálu

Jakým způsobem se vyvíjí podíl retailu, e-tailu a klasického dealerského kanálu? Přitom nepočítáme přímý prodej, protože u monitorů je prováděn takřka v nulovém objemu. David Šedina, Samsung: „Oproti loňskému roku trochu narůstá e-tail i retail. Klasický dealerský kanál poněkud stagnuje, a to kvůli tomu, že je méně veřejných zakázek."

Matúš Výbošťok, BenQ: „Retailu jsme se začali věnovat více, máme zde vyšší nárůst, u e-tailu také, zatímco u klasického dealerského kanálu došlo k mírnému poklesu."

Jiří Dubina, MMD: „U nás je to naprosto stejné." Jak to ale bezprostředně cítí firma, která je součástí klasického dealerského kanálu?

Ivo Frič, Kinetik (reseller): „Dlouhodobě se snažíme přesunout z oblasti hromadného prodávání zboží do oblasti s přidanou hodnotou. Se snižující se cenou je jediná šance, jak zachovat obrat a zisk, nabízet produkty jako součást komplexního řešení. Co mi ubude na ceně produktu, mohu přidat na ceně zbytku řešení. To je také v dnešní době jediná možná cesta. Nás se retail moc nedotýká. Na druhou stranu jsme si v uplynulých letech pozici retailera vyzkoušeli. Do retailu se přijdou lidé podívat, vyzkouší si to, získají nějaké informace, ale následně se prodá spíše prostřednictvím e-tailu."

Jak to bylo a je s projektory?

Matúš Výbošťok, BenQ: „Jestliže porovnám rok 2008 a 2009, došlo v prodeji projektorů k mírnému nárůstu. Kolísavý prodej byl trochu jenom před Vánocemi. V loňském roce šla cena u projektorů níž, takže se dostáváme na 10 tisíc korun. HD projektory se dostávají k hranici pod 20 tisíc, takže lidé už přemýšlejí, jestli si zakoupí projektor, LCD, TV nebo plazmu. Byla olympiáda, zaznamenali jsme nárůst, je před mistrovstvím světa ve fotbale, a opět očekáváme nárůst. V Čechách se celkově prodalo 24 711 projektorů." David Šedina, Samsung: „Nabízíme klasické lampové projektory a jako technologickou obměnu budeme mít LED projektory."

Vývoj prodeje monitorů na Slovensku

Matúš Výbošťok, BenQ: „Slovensko bylo ještě horší než Čechy. Slováci při nákupech monitorů víceméně Čechy kopírují."

David Šedina, Samsung: „Na Slovensku byl ještě o něco větší pokles než na českém trhu, řádově ale v jednotkách procent. Celkový poměr prodeje se u nás projevil zhruba v poměru 1:5."

Jiří Dubina, MMD: „V roce 2008 jsme na Slovensku prodali 215 tisíc kusů, v loňském roce 173 tisíc, což je o pětinu méně. Je tam spousta jiných česko-slovenských firem, či česko-slovensko- polských firem, které zboží dovážejí, a proto jsou tyto údaje zkreslené."

Připravované technologické změny

Co nás tedy čeká? Jaké technologické změny se očekávají?

David Šedina, Samsung: „Čekají nás monitory s podsvícením LED, kde bude v letošním roce masivní nástup. Předpokládáme, že by to mělo být 20 až 25 % všech prodejů. Další z trendů bude v zobrazení. V polovině roku začneme uvádět monitory pro 3D. Čeká nás také nárůst televizních monitorů. Kromě toho uvádíme technologie CPVA, které vycházejí z profesionálních technologií, takže nadšenci budou mít kvalitnější alternativu za poloviční cenu profesionálního monitoru."

Jiří Dubina, MMD: „Určitě budeme všichni stále ‚zelenější‘ a budeme šetřit energií, byť třeba na úkor svítivosti monitoru. Přechází se na podsvícení jenom se dvěma lampami, nastavují se úspornější stand-by módy. Převážně se to asi týká B2B monitorů, ale úspora energie a ‚zelené záležitosti‘ se budou na trhu objevovat čím dál víc."

David Šedina, Samsung: „V některých z konkurenčních ceníků mají monitory s podsvícením 400 kandel. Dívat se na to osm hodin, měli byste oči jako žárovku, těch 400 cd vám vypálí oči. Takže se stejně stahují na 250 cd až 200 cd."

Jiří Dubina, MMD: „Na takové svítivosti jsou například vypsané tendry. My jsme o nějaké přišli, protože chtějí ‚zelenější než zelené‘. Staré obrazovkové monitory měly svítivost jen kolem 120 cd a stačilo to, a dnes máme mít 400, 300."

Co nás čeká ve speciálním segmentu?

Až dosud jsme se bavili o trhu s „normálními" monitory. Může být ale také zajímavé zmínit, co se čeká na trhu se speciálními monitory.

Jiří Černoch, Penta CZ (ELO): „U našich monitorů jde o to, kam se trh bude posouvat v úhlopříčkách, jestli zůstane na 15", 17", nebo jestli se půjde výš. Firma ELO nyní uvedla na trh 15" dotykovou plochu a velice dobře designově provedený 19" monitor pro klasické použití v širokoúhlém provedení. Tento segment nám trhu trochu utíkal. Nejprodávanější model je stále 15" dotykový monitor, a kvůli úspoře místa. V segmentech 17" a 19" se cenový rozdíl prakticky smazal a jde o to, zda je vhodné mít nějakou ikonu trochu větší. Co se týče kioskových monitorů, tam se začíná na 19". Bavíme se nejen o tom, co se používá v MacDonaldu, ale třeba i v klasických kamenných obchodech, kde se prodává oblečení apod. Polovina nabídek, které mi chodí, je ale i z oblasti průmyslu, a tam člověk nemůže dodat klasický počítač, který má větrák. ELO však bezvětrákové technologie má."

Ivo Frič, Kinetik (reseller): „Očekáváme, že zákazníci budou chtít exkluzivní věci, a že když už do toho vrazí peníze, budou chtít mít něco, co bude vidět. Myslím si proto, že to bude dotyková 50", 60", jsou to krásné produkty. U reklamních systémů určitě očekáváme nástup monitorů pro vnější prostředí. Bavili jsme se sice o tom, jak být zelený a nejzelenější, ale aby se monitor dal pověsit někam do výlohy a něco tam bylo vidět, musí mít svítivost až 1 000 kandel. Výrobci připravují také velké stěny sestavené z monitorů. Přijdou také LED displeje, nemám teď na mysli podsvícení LED, ale přímo technologie LED. Na trhu probíhá velká příprava a čeká se, až budou investoři, kteří to zaplatí."

David Šedina, Samsung: „Máme téměř celé portfolio založené na LCD a na plazmách. Začali jsme dotykovými monitory na 23", pokračovali jsme na 46, 65 a 82 palcích. Všechno lze vyrobit a dodat v dotykových variantách. Do takového monitoru je zároveň zabudované PC a tenký klient. Když se podíváte do brněnské Olympie, jsou tam navigační panely z velkoformátových monitorů s dotykovými panely. Tento segment poměrně dynamicky roste. Dělá se jak interní, tak externí provedení, které už v sobě má další vybavení, jako je chlazení, odvětrání, zahřívání pro zimu apod. Monitory do výloh mají svítivost až 2 000 kandel. Co se netýká jenom digital signage, 65" monitory se dodávají i do školství jako náhrada tabulí. Produkty,na které v průběhu porady můžete psát, ukládat obsah do PC, posílat z nich e-maily apod. Největší nárůst v poslední době představují videostěny, dvě na dvě, tři na tři, čtyři na čtyři, ať už se věší s ultratenkým rámečkem na zeď, nebo i samostojné. Na velkoformátovém poli je nejdynamičtější růst. Zajímavé jsou i klasické 19" monitory, opět s tenkým klientem. Do škol se jich podařilo umístit několik tisíc kusů a tento segment bude čím dál zajímavější a poroste."

Jiří Dubina, MMD: „Také máme na videostěny projekty z loňska, a pravděpodobně se budou uskutečňovat v letošním roce."

Matúš Výbošťok, BenQ: „S videostěnami nepočítáme, zatím se budeme držet projektorů na krátkou vzdálenost, které nepotřebují interaktivní tabuli, ale speciální pero, pracuje se pod Windows."

Chování před zákazníkem

Co má prodejce dělat, aby se mu lépe prodávalo, aby přežil? Co nabízet a jak?

David Šedina, Samsung: „Na našem trhu jsme velice fixováni na cenu a na levné monitory. Jde nám o up-sell, případně o přechod na lepší technologie. Nyní se snažíme dát dealerům do ruky LED monitory, které jsou cenově posazeny o něco výše, takže je mohou prodat za vyšší cenu, s vyšší marží. V dalším jde o úhlopříčku. Stále ještě téměř polovina prodejů se děje v 19", takže zase může přejít na 22", 23" a 24". Lidé jsou schopni je akceptovat. Prodejci by měli být schopni nabídnout i přidané vlastnosti, ať už třeba monitor s televizním tunerem. Jako výrobce jsme schopni nabídnout šíři portfolia."

Jak je to s argumentací koncovému zákazníkovi? Je třeba mít schopnost použít argument na správném místě. Zdůvodnit úspory energie, výhody nové technologie, zaútočit na ego.

David Šedina, Samsung: „Může to být apel na ohleduplnost k životnímu prostředí, na což se sice ještě moc neslyší, ale na úsporu v provozu ano. LED monitory jsou schopné bez problémů uspořit 30 % až 40 % energie, a u zařízení s televizním tunerem jde o vyšší přidanou hodnotu a efektivitu." Jiří Dubina, MMD: „Prodávat dražší věci, dosáhnout vyšší prodejní ceny, měl by se generovat větší zisk a marže."

A co notebook versus monitor, respektive monitor jako zvětšení zobrazovacích ploch notebooku? Jak funguje toto?

David Šedina, Samsung: „Pro domácí uživatele tento argument moc nefunguje, ale v organizacích je to poměrně úspěšné. Jestliže pracujete na notebooku, tak jste schopen dělat efektivně na 14" celý den. Ale u malého netbooku zákazníci po krátké době poznají, že v kanceláři potřebují větší plochu pro zobrazení. Jestliže navíc mají dvě plochy vedle sebe, zvýší se efektivita, mezi plochami je jednodušší kopírování apod."

Byla zde řeč o tenkých klientech. Jaký je jejich rozjezd?

David Šedina, Samsung: „Aplikací je čím dál tím víc. Třeba do škol šlo tisíc kusů tenkých klientů, které jsme prodali ve spolupráci s VMwarem. Začínají se řešit poměrně velké obchodní případy i do korporátního segmentu. Standardní uživatelé, ať už jsou to účetní nebo kdokoliv jiný, totiž nepotřebují počítač, jen klávesnici, myš a displej, a to je všechno. Od poptávky k dodávce takového řešení vždycky uplyne delší doba."

Jak to vidí prodejce

Jak přežít, respektive jak žít lépe než v minulých letech? Kudy vede cesta k úspěchu při prodeji monitorů, zobrazovacích jednotek, kde je přidaná hodnota? Co by reseller, který je ve svém oboru úspěšný, poradil ostatním, v podstatě svým konkurentům?

Ivo Frič, Kinetik (reseller): „Dealer šanci má, a sice zákazníkovi skutečně dodat něco, co si koupit nemůže. Displej, projektor, je pouhým koncem nějakého procesu, který u zákazníka probíhá. Musí se zákazníkem probrat, co si od toho slibuje, a dále zvážit, kterou část kompletního řetězce systému je schopen dodat. Znamená to neprodávat jenom monitor, ale to, co s ním souvisí. Může to být další zázemí, IT, servery apod., které třeba vytvoří nějakou reklamní síť. Může to být technologie s dotykovou obrazovkou, speciální software napsaný pro dotykové displeje, kiosky, tzn. opět počítač. Nebo systém pro kontrolu kvality displejů, odečítání informací, zjišťování, jestli fungují, či nikoliv. Prodejce si musí u zákazníka rozeznat co nejvíce a provést to od začátku, od konzultace až po následný servis. To je pro klasického dealera jediná cesta. Musí rozumět potřebám zákazníka. Dále je rozumné nesnažit se prodávat všechno, ale specializovat se na nějaký segment a odlišit se od ostatních firem.

Druhou oblastí je styk se zákazníky. Nyní je také potřeba budovat s nimi styk. Jakmile prodejce v dnešní době kontakt s nějakým zákazníkem ztratí, pak už ho nestihne chytit v okamžiku, kdy začne nástup, na který se všichni těšíme."

Jiří Černoch, Penta CZ (ELO): „Když zákazník nekonkretizuje, jaký typ monitoru si vybere, typ dotyku, to s ním ten dealer musí dotáhnout. Tam je prostor pro jednání, pro přidanou hodnotu."

Výrobci pro prodejce

Matúš Výbošťok, BenQ: „Musíme nabídnout lepší záruky, službu, servis nebo přidanou hodnotu."

Jiří Dubina, MMD: „Snažíme se nabídnout větší prostor pro marži a profit než naše konkurence. To je asi celé. Produkty typu monitor se totiž od sebe moc neliší a výrobců je poměrně dost. Když už si koncový zákazník vybere nějakou značku, model, a přijde za prodejcem IT, ten má prostor pro diskusi, přesvědčit ho o větší úhlopříčce, dražším monitoru, ale musí mu umět prodat něco, na čem získá marži, aby mohl přežít."

Matúš Výbošťok, BenQ: „I my dbáme na marži. Hodláme také přizpůsobit programy pro motivaci prodejců, kdy za zakoupené zboží dostanou nějaké body, a za to si mohou z katalogu vybrat další věci do firmy."

David Šedina, Samsung: „Také máme partnerské programy, což je ale spíš jakási třešinka na dortu. Aby prodejci mohli přežít a prodávat, potřebují nové technologie, nové zboží, protože nemohou vyžít s jednou technologií deset let. Jdeme proto cestou technologických inovací, relativně širokého portfolia výrobků, ať už míříme na B2B segmenty nebo na domácí, SOHO, ať už je to technologie LED, nebo TV tunery. Tyto produkty jsou díky tomu, že mají nějakou přidanou hodnotu, o něco dražší."

Jiří Černoch, Penta CZ (ELO):

 

„Měla by převážit kvalita nad kvantitou a také zainteresovanost dealerů na zboží vyšší marží."

 

David Šedina, Samsung:

 

„Byl bych rád, kdyby si reselleři uvědomili, že po „x" letech dochází k poměrně velké technologické změně, ať už je to LED podsvícení, nebo 3D, nebo i propagace tunerů, a že dochází k odklonu od klasického IT k spíše zábavnímu IT, které už není pouhým výrobním prostředkem."  

 

Jiří Dubina, MMD:

 

„Buďte aktivní ve svém regionu, zaměřte se na dražší produkty, nejen na cenu."

 

Matúš Výbošťok, BenQ:

 

„Budeme se snažit vás motivovat, zvýšit vám prodejnost a marže."

 

Ivo Frič, Kinetik (reseller):

 

„Už Karel Marx zjistil, že se trh pohybuje nahoru a dolů, ať jsou tedy všichni připraveni na to, že musí dojít k nějakému oživení a že to, co si teď vybudují, zúročí, když trh začne stoupat, ale jestliže naopak budou ještě dva, tři měsíce čekat, že jim někdo zavolá, pak už se toho nedočkají."

 

Z tohoto kulatého stolu jasně vyplývá, že prodej zobrazovacích jednotek klesl jak v počtu kusů (asi o pětinu), tak v hodnotě (dokonce přes 35 %). Pravděpodobně už boom minulých let nezažijí a výdělek se bude stěhovat jinam. Určitě se budou přesouvat i do oblasti zábavy - ať už ve větším formátu, nebo ve spojení s televizním tunerem. Zde je prostor pro nabídku „trendy" produktů, tj. orientace na dražší modely a vyšší marži. Pro dodavatele do firem a organizací určitě budou zajímavé kategorie velkoplošných panelů, dotykových displejů, v podobě tenkého klienta mohou monitory převzít roli kancelářských PC, a to všechno s sebou nese příležitost poskytovat služby. Jiná cesta už asi nebude.